Ideální chlap pro holky s insomnií
Původní publikace: 14. 8. 2018
Nehledě na to, zda jste muž, či žena, všem nám jde v životě jenom o to jedno. Ano, vaše první myšlenka je stoprocentně správná. Samozřejmě tím myslím nalezení ideálního protějšku. Nebo aspoň neideálního v takové míře, aby se s ním dalo vydržet dalších padesát let… Hledáme všichni, ale pokud trpíte nespavostí a pokud jste Sacharin, zjistíte, že vaše nároky na vztah a ideálního muže, popřípadě to pravé dokonalé rande, se diametrálně liší v závislosti na tom, kdy jste se naposledy pořádně vyspali.
Vezměme to hezky popořádku - tím seznámením počínaje. Některé ženy chtějí romantiku a fantazírují o tom, jak je muž při prvním setkání zachrání z nějaké patálie. Ať už tím, že ji schová v dešti pod deštník, nebo tím, že ji chytí do náručí, když poletí ze schodů, protože si na nich právě ulomila podpatek a ztratila rovnováhu. Možností je nepřeberné množství. Věřte mi ovšem, že pokud zrovna špatně spím, nefantazíruji o ničem. A jestli přece… tak o hrnku kafe. A rozhodně ne o vás. Vy jste mi naprosto ukradení. Teda pokud nemáte pocit, že jste hrnek kafe. V takovém případě ale... přestaňte číst tenhle článek a navštivte psychiatra. Věřte mi, nejste hrnek kafe. Kdyby jo, věděla bych o tom.
Pokud se ale domníváte, že jste muž, máte slabost pro ženy trpící insomnií a rádi byste mi přece jenom dopřáli nějakou tu romantiku, tiše si někde počkejte na příležitost. Vyčíhejte moment, kdy se budu chtít neelegantně sesunout k zemi a omdlít vyčerpáním. A pak mě chytněte do náručí. Ale prosím vás nenápadně. Trénujte to. Přece byste nechtěli, abych vás odhalila dřív, než přijde čas nastavit mi vaši náruč. To bych na vás mohla taky zavolat policajty, protože stalkery nemá nikdo rád. To by pak mohl říct každý, že mě sledujete z lásky a chcete mě zachránit, to vám tak v tu chvíli budu věřit. Takže vy byste nakonec skončili v base a já omdlela do náručí fešného policajta, co by se mnou sepisoval výpověď. To naštve. Jak říkám, trénujte to. Je to životně důležité.
Ale předpokládejme, že jste to zvládli. Pokud jsem omdlela doslova, prosím vás, nikam mě neodnášejte. Ani v dobré víře ne, že máte doma měkkou postel s paměťovou pěnou. Protože až se v té posteli probudím, budu vás mít za únosce a budeme tam, kde jsme byli v předchozím odstavci. Raději mě něžně profackujte přímo na ulici. A jakmile nabudu vědomí, mějte na paměti, že správný muž má u sebe vždycky plechovku Red Bullu. Ten můj určitě. Chvíli mi s ní máchejte před očima a počkejte, až si mozek uvědomí, na co se dívá. Jsem holt nevyspalá, hibernuju, co byste čekali? Počkejte, až se mi pohled projasní a autopilot se vypne. V tu chvíli mě ale nezajímá, jaké máte oči nebo barva vlasů a šířka vašich ramen, zkoumám jedině to, jestli je ta plechovka tmavě nebo světle modrá. A je správně. Pokud v tomhle uspějete, můžete mě klidně pozvat na rande. Ale pozor - nezapomeňte mi dát skutečně vypít tu plechovku, co držíte v ruce. Pokud ji budete považovat pouze za návnadu a následně ji při zahájení konverzace opět schováte do kapsy u kalhot, věřte, že žádné rande nebude. Jste zlí a budu vás mít za sadistu. A sadisty já nemám ráda.
Pokud ovšem na to rande dojde a žena jako já bude mít zpoždění, dejte si v klidu panáka a trpělivě počkejte. S největší pravděpodobností jsem jenom usnula v koupelně při česání vlasů. Dorazím. Nevím, jak moc rychle, ale jednou jo. Snad máte čas. Možná si raději vezmete dovolenou - dva dny by měly stačit.
Následně na tom rande teprve nejspíše zaregistruji, jak vlastně vypadáte. Nezoufejte, pokud budu zívat. Je 90% pravděpodobnost, že mě nenudíte. Naopak je pohled na vás evidentně velice uklidňující. Tak moc uklidňující, že se mi chce spát. Tak mi hlavně, prosím vás, neobjednávejte žádný alkohol. To ví snad každý, že vyčerpané holce se alkohol nedává. Tedy pokud ji nechcete hledat pod stolem a táhnout domů opilou po dvou locích bílého vína. Je to na vás. Mně to bude jedno, mně bude krásně tak jako tak. V tu chvíli zapomeňte na gentlemanství. Jsem zlobivá holka. Bez obalu se zeptejte: "Nepůjdeme ke mně?" Oko se mi určitě orosí dojetím. Chci. Už nejmíň hodinu určitě fantazíruji o tom, jak asi vypadá vaše postel. Abych se v ní mohla natáhnout…
Ve vaší ložnici se to může zvrhnout ve dva scénáře. Ten pro vás nevýhodnější tkví v tom, že se vám skácím do postele, aniž bych se vás na něco zeptala, a usnu. Máte jedinečnou příležitost koukat se na mě, jak spím. Berte to všemi deseti. Taky jsem s vámi nemusela být vůbec. Koukat, ale nesahat. Jakýkoliv pokus o sexuální aktivitu by mě stejně probudil. Vy budete za zvrhlíky a já vám udělám něco, co vás bude bolet. A teď tím nemyslím, že vám poškrábu auto, či snad roztrhám podpis Jaromíra Jágra. Tohle bolí mnohem, mnohem víc. Aspoň tatínek to říkal. Ale možná to tvrdí jenom proto, že nemá auto a nefandi Jaromíru Jágrovi. I tak být vámi, tak to neriskuju. Co kdyby měl tatínek pravdu?
V tom lepším případě se vás ještě před samotným skácením do peřin stihnu optat: "Vyspíš se mnou?"
Ani v ten moment to ovšem neznamená, že spolu otevřeme Kamasutru a projdeme si první půlku knihy. Jednoduše po vás chci, abyste šel spát taky. Nebo to alespoň - jako správný muž - předstíral. Protože mezi pár osvědčených metod, které zabírají stylem pokus - omyl, jak se konečně vyspat dorůžova, patří i to, že se přitulím ke chlapovi vedle sebe.
Jinými slovy v době, kdy nespím, nebo téměř nespím, je ideální rande to, které prospím. Pokud ho budu chtít prospat s vámi - moje hlava na vašem rameni - máte vyhráno. A pokud mi ráno trpělivě připomenete, kdo jste a co u vás dělám, a zabráníte, abych - až se to dozvím - samým studem chtěla okamžitě skákat z okna a zmizet, přestože bydlíte v sedmém patře, jste můj hrdina. K tomu mi dejte pořádně najíst a hrnek kafe (jen tak pro jistotu) a já vás snad regulérně a na místě požádám o ruku. Pryč se stereotypy. Od takového chlapa se neodchází.